Leden 2011

So take the photographs, and still frames in your mind. Hang it on a shelf in good health and good time. Tattoos of memories and dead skin on trial. It's something unpredictable, but in the end it's right. I HOPE YOU HAD THE TIME OF YOUR LIFE ♥

23. ledna 2011 v 20:02 | J E A L O U S |  My Lovely Life
A mám se dobře, tak zatraceně dobře! Musím to zaklepat, ať se mi to nepokazí :))

Nějak moc si rozumím s mamkou, ani nevím čím to je. Od minulé soboty, kdy mě nechala celé odpoledne na pokoji a uklidila dům za mě, abych se mohla učit dějepis a pak mě z něj ještě vyzkoušela. A pořád se teď smějeme a je na mě hodná, ani nekřičí a tak:) řekla jsem jí, že "Já mám stejně nejlepší maminku na světě :') ♥" a ona se málem rozbrečela :) Často se hádáme a nerozumíme si, ale tak jak to je teď, to ještě asi nikdy nebylo...

V pátek jsme byly s Jess u Tess. Jakože "na brusláku" nebo jak jsem řekla já tak "na pizze", ale plán byl trochu jiný. S J. jsme přijely asi o půl 6, pak se nám stal trapas v Bille, a šly jsme k T. Po shlédnutí fotek z výletu v 1.A8 (popřípadě taky ještě nějakých jiných oldschool fotek) a po vybírání outfitu pro Tess (kde jsme se teda pořádně nachlamaly:D) jsme si řekly že teda půjdem na ten bruslák. T. měla jednu brusli v kabelce, aby to nebylo nápadné, takže super :D:D:D (druhá byla mezi oblečením zaházená)

lady-clare.blog.cz

i miss you so terribly

15. ledna 2011 v 19:26 | J E A L O U S |  My Lovely Life
Chybíš mi. Hrozně moc mi chybíš. Říkají, že všechno časem přejde, přebolí, ale ani po těch 4,5 letech mi nechybíš míň, spíš den ode dne čím dál víc. Vím, že někdy možná přijde čas, kdy se při vzpomínce na tebe nerozbrečím, kdy si na tebe vzpomenu s úsměvem, ale bude to ještě dlouho trvat. Hodně dlouho. . .

Říkal jsi mi "Vždycky tu budu s tebou" ale teď tu nejsi. Nevím co se pokazilo, že jsem o tebe přišla. Že ty časy kdy jsi mě houpal na kolenou jsou pryč. Kolikrát jsi se mnou seděl na žebříku na třešni. Kolikrát jsme je trhali a tys mi z nich dělal náušnice. Kolikrát jsi mi říkal, ať si dávám pozor ať nespadnu, protože ta třešeň je vysoká. . .

Jsem vděčná za každé ráno, kdy jsi mě vedl do školky, a za každé odpoledne, kdy jsi pro mě zase přišel. Za ten den, kdy jsme hrabali seno a já jsem se ti schovávala v paramitech, stejně jako když jsi mě vezl na vozíku do starého babiččina domu a všechno jsi mi tam ukázal. Za to, jak jsi na hřišti dělával kuřata na občerstvení a já ti tam pomáhala. Budeš se divit, ale i za to, jak jsme celý den vykopávali brambory ze země v hrozném horku. Za to, že s tebou jsem se tolik nasmála. Za to že s TEBOU jsem vyrůstala. . .

Nikdy jsem si neodpustila, že jsem se s tebou nerozloučila. Že jsem tenkrát byla protivná a nechtěla na to hřiště jít, protože jsme se pohádali kvůli nějaké maličkosti. A tys tam dostal tu mrtvici. A pak . . . za 14 dnů jsi umřel. Ani v té blbé nemocnici jsem za tebou nebyla! Prý že tam nesměly děti, ale koho to zajímá? Ty jsi byl můj nejmilovanější dědeček ♥ museli mě tam vzít s sebou. Nevzali.

Co mám teď? Krabici fotek, milion vzpomínek a tu zahradu, na které sis tolik zakládal, a která je na jaře celá pokrytá tulipány:) ale nic mi nenahradí tvoji vůni kolínské, to jak jsi mi ze srandy jezdil holicím strojkem po obličeji a já se smála, protože to lechtalo, to, jak jsi mi na Mikuláše z pekárny nosil perníkové čerty . . . bylo to krásné :')

A teď se bojím, že při tom stěhování o něco přijdu. O ten dům, kde jsi bydlel s námi, o tu zahradu, o vzpomínky. . .

Milovala jsem tě. Pořád tě miluju ♥

ten text!  

You promised me you'd be around.

Cause you said forever and ever.

I wish I could touch you again. I'd give anything.

I'll keep you locked in my head until we meet again.

| ♥ :') i just miss you |

lady-clare.blog.cz

Mami, vlezeme si zase do postele a budeme se dívat na fotky?
Samozřejmě, miláčku.

I'd catch a grenade for ya. Throw my hand on a blade for ya. I'd jump in front of a train for ya. You know I'd do anything for ya. I would go through all this pain. Take a bullet straight through my brain. Yes, I would die for ya baby, but . . .

9. ledna 2011 v 17:26 | J E A L O U S |  My Lovely Life
Měla jsem se kouzelně skoro celý týden od 27.12 do 2.1. ♥ byla u nás J. a T. ... no ale popořadě

Říkala jsem vám, že se budeme stěhovat? Myslím, že ne. Takže jo, budeme se stěhovat. Někdy na konci února/začátku března. No nějak odvařená z toho teda nejsem. Teď bydlíme zhruba uprostřed vesnice, obchody máme blízko, na autobus to mám taky kousek. Stěhovat se budeme do domu k babičce, kde budeme později stavit dům (dřevěnici:P). Babiččin dům stojí ale tak nějak u lesa, kde na zastávku je to minimálně půlhodiny chůze, všude to máme daleko - do obchodu, za kamarády, prostě všude. Jasně, jenže ta špatná, která se nechce stěhovat, jsem tady já, protože prakticky jenom pro mě je to nevýhodné tam bydlet. Taťka má auto, dojede si kam chce. Bráchův kamarád bydlí kousek odtamtud, takže se s ním může vozit do školy (jen tak mimochodem, kolem jsou asi 2 domy ve vzdálenosti tak 200 a 400 metrů od toho našeho,, takže na samotě u lesa:D) a může k němu chodit na návštěvu. Mamka to má taky trochu komplikované, ale zase to má blíž do práce, protože od května do října jezdí na kole a o prázdninách chce taťka koupit druhé auto, takže pak no problemo. A mě samozřejmě na vědomí nebere nikdo. Že budu muset chodit potmě na autobus přes les vadí teda asi jenom mě. Parááááádní :)) ://

lady-clare.blog.cz
Ale to jsem se zase dostala úplně někde jinde než jsem chtěla. Když u nás mezi svátky zrovna nikdo nebyl, tak jsem už nějaké věci stěhovali, zavařeniny a takové. Uklízeli jsme sklepy a garáže. OMFG! Po tom, co jsme vyklidili celou jednu místnost, kde byly nashromážděny nepotřebné věci za posledních 30 let, a zametli jsme tam, jsme se druhý den vrhli na zateplování a později jsem já s bráchou líčila stěny na bílo. Jediná stěna, která vypadá pěkně a nalíčeně je ta, kterou jsem celou dělala já a stejně je to na nic, protože před ní budou stát skříně :D jó, a taky část podlahy je perfektně nalíčená, protože můj sourozenec je debil a ze štaflí vylil celý kýbl barvy :D:D:D no nic,, prostě jsem si celou dobu připadala jako Bořek Stavitel nebo Přemek Podlaha, jelikož jsem chodila pravidelně domů až tak v 8 večer a celá buď od polystyrenu nebo od barvy :D

lady-clare.blog.cz

away

4. ledna 2011 v 20:44 | jealous. |  My Lovely Life
Drazí :))

Pro změnu sem nemocná že. Měla jsem naplánovaný super dlouhý článek o tom jak u nás byla Jess a Tess a bylo to hrozně boží, ale budete si muset počkat, až nebudu nemocná :P Zítra jdu k doktorce na krev, pak budu čekat nevím jak dlouho na výsledky, tak snad pak. Doufám, že nemám mononukleózu, která je teď všude. . .

Zatím ciao ♥

S láskou jealous.;*

lady-clare.blog.cz
16.července mi bude 15,, tak kdybyste nevěděli co mi máte dát ;*