close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

I'm not afraid to take a stand. Everybody come take my hand. We'll walk this road together, through the storm whatever weather, cold or warm. Just let you know that, you're not alone. Holla if you feel that you've been down the same road.

2. července 2010 v 19:38 | J E A L O U S |  My Lovely Life
lady-clare.blog.cz
Láska je pramen, který překážkami vyrůstá.

Tak jsme si v úterý pobrali vysvědčení a zmizeli ze školy po dlouhém loučení s přáteli, protože některé z nich celé dva měsíce neuvidíme. Co mám na vysvědčení ? Dvě dvojky - z matiky a češtiny. Matematika je oprávněně a profesorka mi ještě přidala (měla jsem průměr 2,63), ale dvojku z češtiny jsem si nezasloužila. Jako omlouvám se, ale posledních 5 známek, které mi zkazily průměr, vůbec nevím, z čeho mám. A co je mi platné, že diktáty píšu bez chyby, slohové práce na 1 a češtinu chápu. Důležitý je průměr. Pche.

V úterý po ,,vyučování" jsem tedy s J., R. a O. zapadla do čajky. No, teda nejdřív spíš ne, protože se otvírala až v 11 a bylo 10. Tak jsme šli do BillBaru, kde se O. vsadil s R., že sní 5 tatranek za 5 minut bez pití. Nepřipadalo mi to jako taková těžká sázka. Trošku jsem se spletla. Nezvládl to, protože už u druhé nemohl ani polykat. Prohrál teda 25 korun :D smůla holt. Pak jsme šli teda do té čajky, byli velmi upřímní a musím říct, že až TAK upřímná jsem hodně dlouho nebyla a líbilo se mi to a nakonec jsme skončili na zmrzlině. Pro změnu zase točené. A místo 12.25 jsme jeli domů autobuse 14.20. . .

(teď si povinně pusťte tohle - )

A včera bylo 1.července a já byla celkem slušně v piči. Byly to přesně 4 roky, co umřel člověk mně nejbližší. Člověk, který je pro mne dodnes vzorem, a kterého budu obdivovat do konce života. Člověk, se kterým jsem se ani nerozloučila, což si budu vždycky vyčítat. Můj dědeček ♥ Dědeček, co mě a bráchu vodil ze školky a pravidelně si zapomínal sundávat návleky na boty. Dědeček, který mne houpával na kolenou, když jsem byla nemocná. Dědeček, který se mnou hodiny sedával na třešni, smál se a povídal mi, když jsem byla malá. Dědeček, po kterém se mi tak KUREVSKY stýská ! S mamkou a bráchou jsem byla na hřbitově, donést mu tam alespoň svíčku a kytku. Pro mě (a očividně i pro mamku - děda byl její tatínek) to ale bylo něco víc, něco, jako kdyby žil a já za ním přišla na návštěvu. Ale ono to tak být nemohlo. Brácha to vůbec nepochopil a když jsem se rozbrečela, tak se ještě smál. Víte, na to, že je mu 12 let, tak se někdy chová, jako by chodil do školky. . .

Ale když mě se tak stýská ♥ :'( i loved you, my dear. and i will !
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 R I X E Y | Web | 2. července 2010 v 22:02 | Reagovat

Rodina je vždycky něco víc. Přátelé většinou přichází a odchází, ale ty do rodiny přicházíš až ty. Důležité je zachovat si ty krásné vzpomínky... protože jak jde čas, my je budeme potřebovat více a častěji.. lidé stárnou. A někdy to nemusí být jen stářím..

2 Vendy | Web | 2. července 2010 v 22:05 | Reagovat

Rodina je víc než kamarádi, i když se ti to občas nebude zdát... na dědečka máš hezké vzpomínky, já svého ani nepoznala. Ani jednoho. Tvůj dědeček musel být fajn, je vidět, že ho máš ráda a nemůžeš na něho zapomenout...

3 Gabriella | Web | 2. července 2010 v 23:42 | Reagovat

Sice nevím jak se citíš,ale představa,že bych měla přijít o někoho ze svých prarodičů mi vážně nedělá dobře. Nebuď smutná:-)

4 Vedžu | Web | 3. července 2010 v 8:30 | Reagovat

Souhlasim s Vendy, ja sve dedecky taky ani nepoznala. Jeste ze mas aspon na koho vzpominat:)

Jinak vidim, ze to mate na skole mirne. U nas uz je 2.5 trojka

5 fLeury~ | Web | 3. července 2010 v 15:56 | Reagovat

Připomělo mi to jak mi minulej rok umřel kamarád na rakovinu. Ta písnička se zpívala zrovna ve škole :'(..Jinak je mi to líto, já mám oba dva dědečky. S jedním bydlíme a druhej od nás bydlí dosst daleko, vidím ho málo, ale hlavně že je mám.

6 Charlie | Web | 3. července 2010 v 23:30 | Reagovat

Môj dedo odišiel keď som mala tri roky. Keby som si mohla napísať scénar života tak toto by bola prvá vec, ktorú by som prepísala. Mamka (tiež to bol jej ocko) vraví, že bol skvelý muž, nie najlepší manžel babke ale skvelý otec. Chcela by som ho spoznať. A porozprávať sa s ním. Aspoň na chvíľku.....
Hallelujah je skvelá, ale bojím sa, že ma rozplače....

7 Hjůbí | Web | 4. července 2010 v 16:19 | Reagovat

Nesnáším to hraní na průměry. Ovšem to nejraději dělají učitelé, kteří se v žácích vůbec nevyznají. No, asi tak. Ale tak aspoň by tě nemrzela jen jedna dvojka, ber to tak ;)
Točená zmrzka taky dobrá. Levná... a možná i lepší :)

8 HOPÍK | Web | 4. července 2010 v 21:33 | Reagovat

Také jsme šli po škole do čajky.Ale až ve středu.. vy jste končili o den dřív jo?! se máte..hallelujah je nej♥ u týhle písnička vždycky vzpomínám...

9 jeho-mala-mrcha | Web | 5. července 2010 v 10:26 | Reagovat

Vím, jak ti je, taky mi zemřel dědeček, kterého jsem milovala víc než kohokoliv jiného... Skončila jsem až u psychologa... Ale i když nám hrozně chybí,v srdíčku jsou pořád s náma...

10 Angelika <333 | E-mail | Web | 5. července 2010 v 18:13 | Reagovat

Vím, co cítíš. Je to hrozné přijít o někoho, kdo ti byl blízký a ani se s ním nerozloučit. V 6. třídě mi zemřela moje nejlepší kamarádka, měli jsme týden prázdniny a myslela jsem si, že za týden se zase uvidíme a bude to v pohodě. Ale pak nepřišla už do školy...

11 Tréz. | Web | 5. července 2010 v 19:11 | Reagovat

Rozumím tomu pocitu. Mně zemřel otec. Ale vzpomínky nám přeci nikdy nikdo nesebere ;)

12 T. | Web | 7. července 2010 v 15:31 | Reagovat

Jsou prázdniny, dost se nudím a proto jsem se rozhodla hledat nějaké nové přátelé na blozích, jelikož ti fejsbukoví mě sakra nudí nebo spíš štvou :)
Našla jsem tě přez Rixie. Ona má dobré kamarádky, ty jsi toho podle mě důkazem :)
Máš pěkný blog, zajímavý a hezký článek. To s dědečkem mě mrzí, já nikoho takového nikdy neměla..

Jestli taky nemáš co dělat, zkus třeba nepsat, zabijeme společně možná trochu nudy :)

13 Naivety° | Web | 8. července 2010 v 14:23 | Reagovat

Ahoj. :) Moc moc moc se omlouvám, že jsem se neozvala dřív, ale bohužel jsem si komentář na svém starém blogu přečetla až teď. :/ Jsem bývalá dreamy ingenue°°, pokud ti to ještě něco říká. :) A omlouvám se, že nepíšu k tématu, ale zatím jsem si článek nestihla přečíst. Hlavně jsem se ti chtěla ozvat a jsem moc ráda, že jsi pořád na tomhle blogu a že jsem tě mohla najít. :)

14 Terýz* | Web | 10. července 2010 v 20:56 | Reagovat

Já ještě smrt někoho blízkého nezažila.. No asi před půl roke a měco. Byl to dědův brácha , prostě strejda. Brečeli jsme všichni i frajer bratránek, nikdo by to neřekl. Jak říkám já umřel ten ,,lepší" strejda. Je to možná až hnusný ,ale je to tak ;) A taky mě možná mrzí že jsem pak k nim už nejezdila..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama