
Hans Urs Von Balthasar: Celý život čekáme na výjimečného člověka místo toho, abychom obyčejné lidi okolo nás změnili na výjimečné.
.
Tohle přímo zbožňuju. Všichni si tu špatnou náladu vylévají na mně! Třeba můj drahý papá. V práci mají nějaký problém a on mě za každou maličkost sjede jako malého spratka. Když jsem byla ve středu v Uherském Hradišti na rovnátka, byla úplně plná čekárna lidí. Napsala jsem mu sms, že je tam lidí jak na banány a vidím to tak na hodinu. Odepsal mi "Kurva, já sa na to vyseru." A pak v autě dodal, že už mě nikam vozit nebude, že si nebude hrát na magora a že už předtím dva roky jako pi*a jezdil s mamkou (taky měla rovnátka). Nemohli jste se mi divit, že jsem celou cestu domů byla ticho jako pěna.
.
V noci z pátku na sobotu se mi zdála opět noční můra. Šla jsem na návštěvu k mé dospělé sestřence. V té době bydlela ještě ve stejné vesnici jako já. U prahu dveří jí ležel takový žluto-bílý had. Zazvonila jsem a ona mi otevřela se slovy, že se ten had právě krmí, tak ať nemám strach. No jo. Jenže on najednou vlezl dovnitř. Já se schovala za roh. To jsem ještě netušila, že za chvilku ho budu mít za mikinou. Sestřenka mi řekla ať nepanikařím, že mi ho vytáhne. No povedlo se. Ovšem po chvíli mě zase začalo něco lechtat na zádech. Já, ještě stále vyděšená, jsem si myslela že to je další had. Sundala jsem si mikinu. Víte všichni co jsou to scarabeové? Takoví ti brouci, co byli v pyramidách. No, tak ti mi začali vylézat zpod kůže na zádech. Tekla mi krev, já i sestřenka jsme ječely....a najednou se mnou třepala mamka. Že mě slyšela ječet až dolů do ložnice. Ptala se mě, co se mi zdálo, ale nebyla jsem schopná jí to říct. Slzy mi tekly proudem. Nevím, možná to bylo nějak ovlivněno tím, že bylo v pátek večer v televizi Mumie se vrací (aspoň myslím). A pomalu a jistě mne ty moje sny začínají děsit. . .
.
Včera jsme byli v Ostravě ve Futuru. Na 3D Avatar. Nechápu, co se na tom někomu nelíbilo, protože já jsem byla unešená od začátku do konce. (Bratr mi pak řekl, že jsem se na to chvilkama dívala s otevřenou pusou :D). Ta grafika, děj a celý příběh byl...bohovský. Zážitek prostě. A úplně dokonalé by to bylo, kdybych neměla ty 3D brýle nějaké špinavé, protože jsem prvních 20 minut neviděla skoro nic a musela jsem si je jít vyměnit. Ale jinak paráda ♥
.
Pak jsme si dali UGO džus a snad hodinu jsem hučela do papá ať mi koupí košili. Furt se vymlouval, že ne, že ji nepotřebuju a takové, ale nakonec svolil, protože sám uznal, že bych ho "pak celý večer otravovala a nedala bych mu pokoj". Tak mám košili. Z New Yorkeru. Červeno-bílo-šedou, károvanou. Moc se mi líbí. Sice se mi neustále rozepínají knoflíčky (já jsem si říkala, co na mě celou hodinu učitel IVT tak čuměl :D) a o rok mladší studentíci měli nějaké sexistické poznámky (mimochodem velmi vtipné!), ale což.
.
Cestou zpátky z Ostravy jsme poslouchali hokej (no, doposlouchávala jsem to i doma v posteli, akorát třetí třetinu jsem prospala a slyšela jsem akorát "Česko : Rusko - 2:4") a musím uznat, že to byl docela fajn den. No, až na to, že sem musela v autě sedět na dece. Kvůli tomu, že se mi povedlo na sedadlo vylít asi půlku kyblíku, tak abych neměla mokrou prdel.
.
Mějte se,
buďte blond
a podporujte hloupé klarinetistky.
.
J E A L O U S ˇˇ










Miluju film Avatar! Taky nechápu lidi, kterým se to nelíbí...