
Jak je smutné utěšovat se myšlenkou, že jiní jsou na tom hůř.
.
Prý si nenechám ublížit. Nebudu si kousat do rtu až do krve. Nebudu se každou noc budit s křikem a pláčem. Ale to si vymýšlím, protože to všechno dělám.
.
Z té angíny mi asi začíná hrabat. Nemůžu spát, jíst, číst si, dívat se na televizi...a nudím se tak hrozně. Potřebuju odtud vypadnout. Někam zatraceně daleko. Smažte mi všechny smutné písničky. Smutné citáty. Vzpomínky. Protože jinak mě to utrápí. Nebudu chudinka. Ani nevím proč to všechno píšu.
.
Ty pocity, které jsem měla v dubnu jsou skoro zpátky. Z doby, která byla velice zkratová a já udělala spoustu hloupostí. Dé. mi kdysi napsala "...ty to nezvládneš a zhroutíš se. V horším případě se zabiješ.." Netušila, jak blízko k tomu mám. Potřebuju obejmout. A nutně. Muhehe! A já se směju jako šílená. Nemá to smysl. Ale ONA mi pomohla. Nevíte kdo? Já jsem taky do teď nevěděla, jak moc ji mám ráda...♥
.
Ne. Nazuju si sněhule a půjdu do lesa. Sama.










Kotě ty tohle praštěné období překonáš!Uvidíš!:)