Friedrich Koenig: Máme sklon zapomínat, že štěstí není dosáhnout něčeho, co nemáme. Naopak je to objevení a docenění toho, co máme.
.
Už dlouho jsem se takhle nenasmála. V angličtině mi K. napsala do sešitu "Dívej, prof.D. vypadá, jak kdyby měl zácpu!". A tak kdykolik jsme se na něj podívaly jsme se začaly strašně chlámat. Hlavně ty jeho dotazy.
.
"Caroline, what's the joke?"
"Er...NOTHING!"
"Clare..why are you laughing?"
"Because the door is very funny"
"What's funny on the door?"
"Eh...I don't know."
.
No my jsme blázni. Prof. D. pak ještě nastavil tak ruku, a K. říkala, že to má připravené, když bude NĚCO chytat, kdyby to náhodou vyklouzlo. V hudebce se zase zpívalo karaoke. S K. a B. jsme zpívaly Š š š a pak ještě s klukama Láska Moja. Danek, Cábík a další hoši dělali odbornou porotu jako v Superstar. Falešnější to ani být nemohlo. Pak jsme se ještě bavili o tom, že Morrimu založíme fanklub. Tak už ho má. FANSITE MORIHO KARLA I. FIURÁŠKA Z RODU KUDRNOVCŮ. Asi nás zabije....
.
A pak se mi taky povedlo zaperlit v hodině klarinetu. Učitel se mě ptal, kolik not čtvrťových se vleze do jedné půlové a já si to nedokázala představit. Tak mi to nakreslil jako koláč. A když jsem to pořád nechápala tak se mě zeptal.
.
"Kláro, kolik je jedna polovina ze 2?"
"Tak to vím...1,75!!"
.
Řekla jsem to tak suverénně a vůbec mi nedošlo, že říkám totální kravinu. Až se učitel začal smát a se slzami v očích řekl "To je nejlepší hláška od gympláka, jakou jsem kdy slyšel.." došlo mi, že to asi není okej. A pak jsem se začala chlámat i já. Dneska mi prostě hodně věcí nedocházelo.
Třeba taky matematika. Počítáme slovní úlohy pomocí rovnic. Takové slovní úlohy, které zvládnu i bez nich. A když tam bude neznámá? V praxi to nevyužiju, tak proč se s tím trápit. Ještě že už máme od pondělí zase novou učitelku. No...měli jsme ji i loni. Je přísná, ale alespoň to od ní chápu.
.
Ach...denní žvásty o ničem. Bla bla bla. Konec. Tečka. Šmitec. J E A L O U S.