close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Dream - 4.část (POSLEDNÍ)

10. května 2009 v 18:09 | LaĐy_kLaR{i}S *_* |  Dream

Za půl hodiny měly hotovo. Ještě si vzít něco na snídani a jde se. Ale moment....je to drobný zádrhel. Co s Kubou?! Doma ho samotného nechat nemůžou a s sebou ho brát nechtěly. "Já zavolám paní na hlídání, jo?" navrhla Kamča. "Ok, celkem dobrý nápad. Řekni jí, že 3 hodiny úplně stačí." Zavolaly, a ochotná paní měla za 20 minut vyrazit. Kamča se mezitím připravila, protože neměla v plánu pochodovat po Praze v pyžamu. Kubova opatrovatelka dorazila skoro hned a tak šly....


Po cestě Kamča Lucce všechno vyklopila, ale jediné, co jí neřekla, bylo štěňátko. To chtěla mít jako překvápko. "Ouch...Kaminko, to je mi líto. On si tu srážku nezasloužil, vždyť byl tak hodný a pozorný. Chudáčku. Ale neboj se. Určitě bude brzy v pořádku.." zareagovala okamžitě Lucka a konejšivě se na Kamču usmála. Ona jí úsměv nuceně oplatila, ale nějak podvědomě tušila, že nebude. Otevřely zlehka dveře, Missy vyběhla z kuchyně a hladově kňučela. "Páni" Ta je...sladká" rozplývala se nad ní Lucka. Kamča Missy nasypala trošku granulí, které náhodou objevila v šuplíku a utřela loužičku, jakou stihlo její chundelaté stvoření udělat. To jí připomnělo, že ji musí vyvenčit.
Procházka všem prospěla. Kamča si urovnala myšlenky a pročistila hlavu, Missy se vyčůrala, no a Lucka...pořád básnila o tom svém novém objevu. Když ho však za chvíli potkaly, zmrzl jí úsměv na rtech. Vášnivě se na jedné lavičce líbal s nějakou prsatou zrzkou. "Lu...Lu..Lukáši?!" zeptala se mírně. O to víc ji překvapilo, když chlapec zvedl hlavu a usmál se na ni. "Čau Lúco, dlouho jsme se neviděli, co?" mrkl na ni. "Hm...a myslím, že už ani neuvidíme. Užij si to tady, s tou svojí ….eh....Pamelou!!" křikla za ním a vítězoslavně odpochodovala s Kamčou a Missy pryč.
Před ním se cítila silná, ale teď nevěděla která slova zvolit. Avšak slzy jako hrachy, co jí stékaly po tvářích, mluvily za vše. Milovala ho. A moc. "Lucinko, neboj. Byl to debil, když dal před Tebou přednost nějaké zrzavé krávě. Takových ještě najdeš. On ti za to nestojí..." konejšila ji Kamča. "Si taky myslím.." odpověděla. V tu chvíli si Kamča myslela, že ho Lucka pustila z hlavy a povznesla se nad to. Ale nečekala, jaký spád věci naberou.....
Ten den do nemocnice nešla, protože bylo pondělí - sanitární den, kdy se nepřijímají navštěvy. Doma nic kloudného neudělala, jen celý den ležela na posteli a poslouchala cédéčka. Usnula celkem brzy. Ráno ji na displeji mobilu čekala SMSka od Lucky : "Ahoj Kaminko. Chtěla jsem jen....PROMIŇ, za všechno co jsem Ti kdy udělala. Vždycky (!!!) budeme BF. Lucie" Kamča nevěděla co si o tom má myslet. Lucka nenáviděla, když jí někdo říkal Lucie a nechápala, za co se jí omlouvá?! Něco se muselo stát. Podívala se na čas odesílání esemesky. 3:18. To je nějaké divné ne?! Zkoušela jí několikrát volat, ale pokaždé se ozvalo : "Ať děláme, co děláme, nemůžeme se s volaným spojit..." .
"Kamilo? Prosím, pojď rychle dolů. Myslím,...že se něco stalo." volala na ni máma z kuchyně. Její hlas zněl nervózně, posmutněle, možná až rozrušeně. "Mami? Co se děje? Snad n...." chtěla se zeptat na stávající situaci, ale ranní noviny, položené na stole mluvily za vše. Hlavní titulek na přední straně, vytištěný tučnými písmeny hlásal : SMRT MLADÉ DÍVKY V CENTRU PRAHY. "To snad....není Lucinka?!" ohlásila a pokračovala ve čtení.

V noci z 15. na 16.7. se v Květné Ulici obvěsila 17-ti letá Lucie V. Důvody nejdou známy. Rodiče jsou zdrceni..

Dál číst nemusela. Její nalinkovaný život se sypal jako domeček z karet postavený v průvanu. "Mati, tati...to není...že ne?!" podívala se na oba rodiče s nadějí v hlase. Matka hubovala Kubovi, že nechce jíst a otec si mlčky mazal máslo na chleba. "To snad není pravda. Proč zrovna mí dva nejbližší lidé?!" zalykala se slzami a rozhodla, že půjde za Rosťou. Třeba už mu bude lépe. Opak byl pravdou.
Když asi v 11 hodin dopoledne dorazila na Bulovku, z oddělení JIP zrovna odváželi nějaké tělo zakryté bílým plátnem. Nevěnovala tomu nějakou velkou pozornost. Sklesle prošla dlouhou potemnělou nemocniční chodbou, která páchla desinfekcí, kterou Kamča nadevše nesnášela. Dorazila k pokoji číslo 3 a s tichým zaklepáním vstoupila dovnitř. Jenže...Rosťova postel byla prázdná!!! Sestra tam právě dávala čisté povlečení. "Kde, kde, kde je Rosťa?!" vyštěkla na sestru. "Slečno, oni vám nevolali?" "Ééé...ne....," breptla tiše "co se děje?!" "Váš přítel,...on...dnes ráno...mu....plíce vypověděly službu. Měl pohmožděná žebra která mu tlačila na dýchací cesty a poté je uzavřela...je mi to moc líto. Slečno!!!!" Více už slyšet nechtěla. Zhroutil se jí celý svět. Během jednoho dopoledne přišla o 2 blízké osoby, které ji udržovaly při životě. Bez nich si ho prostě nedokázala představit. Připadala si jako ve snu.
Najednou se cítila tak prázdná a tak bídně, že jí všechno připadalo tak daleko, jako kdyby sledovala životní cestu někoho jiného. Nějakého labilního děvčete z Prahy. Nasedla do první tramvaje, která přijela a odjela neznámo kam. Uvnitř se trochu vzpamatovala a rozhodla se co udělá. Odjede k babičce do Kladrub. V Praze by jí vše jen Lucku s Rosťou připomínalo.
Vystoupila a spěchala na vlak. Rozběhla se, aby si vyčistila hlavu. Hrozně moc se smála. Připadalo jí to najednou všechno tak směšné. To přece není pravda. Vždyť si to všechno vymyslela. Ovšem to byla realita. Když však přebíhala koleje, ze zatáčky se vyřítil vlak. Bylo příliš pozdě. Vlak nemohl zabrzdit. Ona nemohla ani vykřiknout a.....
Kamča se s trhnutím probudila. Byla úplně spocená, avšak na čele se jí zbrotil ledový pot od strachu. "Ach, to byla naštěstí jen noční můra. Asi bych nepřežila, kdyby se něco takového doopravdy stalo." Letmo koukla na budík aby zjistila kolik je hodin. 03:18!!! To bylo přeci v tom snu, když jí Lucka psala SMS.

ŽE BY SPOLU PŘECE JEN VŠE SOUHLASILO...?!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mrs.Pudin[Q]s♥Love SBé | Web | 10. května 2009 v 18:13 | Reagovat

:D a kde bydlíš ze neznas letnou?? :) :D

2 Deníí | Web | 10. května 2009 v 18:14 | Reagovat

Ou. Já probrečím díl a ty nakonec , že je to sen, jen doufám, že jí hned potom nepřišla ta sms od Lucky!;)
Nádherné. Měla by jsi zase něco napsat :)

3 Nicolka :P web friends | Web | 10. května 2009 v 19:38 | Reagovat

Wow, nevedela jsem, ze pises povidky!!! Ted nemam cas abych si to vsechno precetla ale zitra se do toho s chuti zactu :)

4 Peeobe(Web-Friend) | Web | 17. června 2009 v 16:47 | Reagovat

Teda...sem si říkala že by jí přejel vlak...a ona se probudí...ale to s tím Rostˇou byla realita ne?...jinak super...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama